Jak mohl někdo nazvat tuto vazounskou expedici „ peklo“ nemohu po sobotě pochopit. S peklem to nemělo nic společného, byl to pánové ráj!

   Ráno samozřejmě Luďa nestíhal a dorazil o deset minut později a ještě musel na benzínku, ale to by asi nebyl Ludva, kdyby to mělo být jinak…

   Po ubytování ve velmi slušném penziónku jsme vyrazili do stopy. Náš brzký start zaskočil i rolbaře, kteří se teprve chystali do stop. Neustále jsme byli jedné rolbě v patách a v jedné závěji jsme ho dokonce sfoukli jako svíčku, takový to byl fičák ve vazounském podání! Počasí nám opravdu přálo, sluníčko, bezvětří, čerstvý prašánek a mírně zvlněný terén nám zpříjemňovali sobotní vyjížďku. Někdo si užíval více, někdo zase méně. Tentokrát to méně se přilepilo na mně a tak jsem s Milánkem zajišťoval celou vazounskou družinu zezadu a s pěkným odstupem. Při obědě na Novém městě mi bylo jasné, že se na Bouřňák letos nepodívám, odpoutal sem se od svých druhů a sám jsem vyrazil nejkratší trasou do penziónku.

Ostatní ještě ochutnali pivánko na Bouřňáku (mimochodem, to na Novém městě bylo mizerný jako ten vrchní!) a spěchali na házenou. Po shlédnutí semifinále a vychlastání několika čutor nedobrého chlastu jsme vyrazili na večeři. Stůl u krbu, starostlivé servírky a topič Bobr zajišťovali hladký průběh tiskovky, která probíhala dle již zažitých pravidel… Starali se tam o nás opravdu dobře, stehýnka jsem nemohl zmáknout sám a tak jsem se rozdělil s ostatními u stolu. Milánek také dostal na objednávku  řízek přes celý talíř, že měl problém to dojíst. O závěrečném moučníku v podobě palačinky se zmrzlinou netřeba hovořit. Po uzavření hospody jsme tiskovku zakončili na jednom pokoji a po vylemtání všeho co teklo jsme ulehli ke spánku.

   V neděli nás probudilo sluníčko a upravené tratě do kterých ještě před snídaní vyrazili: Číča, Luďa, Bobr a Honza, já s Miminkem a Milánkem jsme se šli popasovat se snídaní, jó v seznamu chybí Vinca, ten ale bohužel musel brzo ráno vyrazit plnit své pivovarské povinnosti … škoda. Ještě jsem zaslechl od miminka, že ráno opouštěl chalupu oknem, protože nám dali špatný klíč od dveří...

   Po návratu domů mi Luděnka pofoukala a ošetřila všechny mé puchýře (5) a když jsem předložil vazounském notičky na letošní sezónu, tak se nestačila divit naší akčnosti.

                                 Čau Milan