Jdi na obsah Jdi na menu

Běžkování v okolí Rokytnice nad Jizerou

25. 3. 2006

bezky.jpg

 Nazdárek lidi, tak to byste nevěřili kolik problémů nám dalo uspořádat tuhle akci na běžkách. Několik odložených termínů až nakonec jeden termín vyšel – volejte sláva a tři dny se radujte. Ne sice všem, že jo Stando, ale většina si vybrala odjezd na 25.3. a návrat 26.3.2006. Cílem byla Rokytnice nad Jizerou za účasti následujících VAZOUNŮ: Zdeněk, Mimčo, Vinca, Šemba, Míra, Milan, Číča, Pája a Luďa, díky kterému jsme měli zajištěný nocleh.

O počasí raději ani psát nebudu, jedním slovem bída. Alespoň sněhu bylo dostatek, což bohužel později pocítili i lidé v nížinách a Milan hasič při práci. Trasa byla naplánována dokonale. Hned první úsek vyhovoval takřka všem – lanovkou na Lysou horu, super, jen kdyby ten Pája uměl vystupovat z lanovky na běžkách. No nic,naštěstí nejel chycený za bundu zpátky dolů, za chvíli se oklepal a už se těšil na první zastávku, kterou byla Vrbatova bouda. Někteří z nás silně promazali a přijeli na Vrbatovku jak po sprše. Škoda jen, že nemám dokumentující fotky, jistě by byly vloženy a velkou většinu pobavili. Tam se každý z nás zchladil jedním Budvarem, někdo se i posílil jídlem a z Vrbatovky hurá na Labskou. Těsně před Labskou si Číča udělal brigádu na horách a opravil místní rolbu J. Škoda že foťák byl v akci až u stolu a zachytil nás, jak jinak než u piva. Jídlo jsme se ani neodvážili dát, bohatě stačilo pivo za 40,- Kč. Po tak vzácném pivu jsme se vydali na Voseckou boudu, někteří z nás v naději, že uvidí pramen Labe, si to prodloužili o 2km, zbytečně. Nakonec jsem se všichni sešli na Vosecké, každý si dal svůj oblíbený nápoj, polévku apod. Chvíli se pokecalo, něco málo nafotilo a spustili jsme se směr Harrachov. Někomu to z kopce prostě nejelo, prostě jsme neměli „servismeny“ jako naše zlatá Katka. Těsně nad Harrachovem jsme podnikli výstup na Ručičky a po té sjezd nad Rokytnici do jedné útulné hospůdky na sjezdovce. Tam jsem dokoukali fotbal (naší 1. ligu) a po dvou pivech se odvážně pustili do sjezdu. Asi největší rozruch uděl Pája při obouvání běžky, už už to vypadalo že jí najdeme někde v údolí, naštěstí se zastavila a poslušně čekala na slíbený sjezd. Popisovat desítky pádů  je asi zbytečné, stačí se podívat na film Sněženky a machři. Odvážně se spustil z kopce Luďa, který šusem sjel pěkný kus sjezdovky. Zato Číča, ten dal nohy nad hlavu a sklouznul to po zádech. Takový byl konec naší túry na běžkách. Večer jsme dali nějaký gáblik a pivko a šli na kutě.

Druhý den ráno, jsme měli v plánu jít na snowboard, ale počasí bylo ještě horší něž v sobotu. Okamžitá změna plánu zněla: směr Liberec Babylon Centrum. Ač někteří z nás si to chtěli na poslední chvíli rozmyslet, Vinca byl neoblomný a ředitelským hlasem zavelel ke vstupu. Jasně že se to nakonec všem líbilo a říkali, že ta hodina je málo. Posledním a tedy zlatým hřebem této akce byla návštěva Hostince u Zlatého buřtu. Tam jsme se doslova nacpali a pak už jen pospíchali za našimi rodinami.

Díky Mimču byly doplněny nějaké fotky: slavnostní start na parkovišti a u lanovky, přechod státní hranice, večeře s výstupem na Sněžku, exteriér Babylonu v Liberci a závěrečné foto z Hostince U zlatého buřtu. Super spolupráce další již 100% akcí i s fotoreportáží bude z mezistátního fotbalového utkání v Lounech. Bližší informace v sekci plánované akce.

 

Náhledy fotografií ze složky ROKYTNICE NAD JIZEROU A OKOLÍ (2006)