Tradiční červnová expedice na kolech dopadla na výbornou. Díky hlavnímu logistikovi, kterým byl opět Hasič nenastali žádné komplikace.

Ve dnech 17.- 18.6.2006 byla vyhlášena akce s názvem BOHEMIA TOUR 2006 (BT 2006), trasa zněla jasně: 17.6.2006 - Malé Žernoseky, Opárno, Radejčín, Řehlovice, Krupka, Petroviče,Tisá, Kristin Hrádek (nocleh) a 18.6.2006 - Kristin Hrádek, Děčín, Velké Březno, Ústí nad Labem, Velké Žernoseky. Celková vzdálenost cca 130‑140 kiláků. Sepisovat účastnickou sestavu Vazounů dá rozhodně větší práci, nežli kdybych napsal kdo z členů se nezúčastnil. Přesto musím jmenovitě účastníky zveřejnit: Šemba, Hasič, Číča, Vinca, Mimčo, Švagr, Standa, Čenda, Milánek, Dentista, Bobr, Hoblik, Jarouš, Pája a Zenge, který v doprovodném vozidle zastupoval logistickou činnost na silnici. Jestli jste to nestihli spočítat, tak to bylo celkem 15 Vazounů. Jednoznačně rekord v počtu zúčastněných!!!

Chvíli po půl deváté ranní jsme vyjeli z Malých Žernosek směr Opárno. Po noční průtrži nám všem bylo jasné, že kola čistá nezůstanou. Všichni kromě Milánka bratránka jeli na horských, případně trekových kolech, pouze on spolehnuvší se na informace od svého bratrance Vinci, přijel na silničním speciálu. Prvních 10 kiláků Milánek Vincu proklínal, ale pak už jsme najeli na silnici a byl v pohodě. Přesto nutno říct: „klobouk dolů před jeho výkonem“. Tak a teď zprátky na trasu, z Opárna jsme jeli směr Radejčín, je pravda že jsme nemuseli šlapat kopec pod Kletečnou, za to jsme jeli jak cyklokrosaři. Terén byl skutečně náročný a pár jedinců začalo proklínat logistika – Hasiče, viz fotogalerie. Po nájezdu na silnici všichni začali čistit své drahoušky (kola) a s vidinou cca 5-6 kilometrového sjezdu až do Řehlovic vše logistikovi odpustili. Po průjezdu Řehlovic ve vísce Brozánky se stal našemu smolaři Číčovi první defekt, hold ROCK MACHINE není zas až taková kvalita J. Upadla mu klika se šlapkou a hledala se matka, po chvíli trápení byl telefonicky kontaktován Zenge – silniční logistik a servisní vůz. Určitě se Zenge válel doma a tak dostal úkol, zajet do obchodu a koupit potřebný náhradní díl. Po chvilce Zenge volá: „Jsem v krámě, co to přesně potřebujete.“ Říkáme mu, že už nic, že se to našlo. Možná si myslel něco o prdeli, ale to nám bylo fuk. Vyrazilo se směr Krupka, kde byla zastávka na polední doplnění tekutin, pro některé jídla. Zastavili jsme ve dvou hospodách, v té první nevařili, tak jsme dali jen jedno pivo a valili jsme do hospody Pod Kaštany, která je zaručená. Tam jsme byli rozhodně spokojenější, viz fotogalerie. Po občerstvení se nás většina rozhodla pokořit Komáří Vížku lanovkou, jen tři z nás jeli nahoru na kolech. O Šembovi nelze pochybovat, ale přidal se ještě Mimčo a Jarouš – jste dobrý kluci. To by nebyl Číča, kdyby neměl další defekt, těsně po sjezdu z Komárky píchnul a v zápětí se začínal modlit a nevěřícně koukat vzhůru.  Z Komárky už trasa vedla po vršcích Krušných hor a vesnice Adolfov, Krásný Les, Petrovice jsme projeli takovým způsobem, že místní obyvatelé dodnes žijí v domnění, že TOUR DE FRANCE se začala jezdit přes Čechy. Pak už následovala obec Tisá a mírné stoupání k Turistické chatě, kde čekal Zenge posílen klobásou a nějakým tím pivkem. I celý peloton zastavil na malém občerstvení, někteří si i chvilku zdřímli. S představou posledních asi 8 kiláků jsme nasedali na kola s nadějí, že se blíží konec dnešní etapy. Konec byl skutečně výjimečný. Těch posledních pár kilometrů jsme jeli spanilou jízdu v „balíku“ a příjezd na Kristin Hrádek byl vskutku  výjimečný. Nejde opomenout výkon Logistikova Švagra, který se na poslední cykloexpedici pohyboval na chvostu a nyní BOHEMIA TOUR 2006 absolvoval v klidném středu. Snad i já se jednou dočkám …

Po osobní hygieně byl sraz v místní restauraci na vyhodnocení dne. Vinca si dal před tím ještě 10 min. spánek a mohlo začít hodnocení, které bylo zakončeno předáním prestižních triček Vazounů. Trika sklidili veliký úspěch a Vazouni podílející na výrobě (Šemba a Pája) byli pochválení před nastoupenou jednotkou. Trika nás dále donutili ke společné fotografii. Pak už jen večeře, fotbal ČR – Ghana a několik piv a druhá večeře a palačinka a kafíčko, prostě ráj na zemi. Fotbal se Česku nepovedl, ale naděje stále žije. Probralo se i spousta věcí ohledně české justice, ale bezvýznamně J. Asi kolo jedné v noci, šla banda nejodolnějších spát. Ale jestli si někdo myslí, že v noci Vazouni o sobě nedávají slyšet, tak ten je na velikém omylu. Pokoj kde spal Mimčo byl pokojem bdícím, neboť právě jmenovaný spal poněkud hlučněji než je zvykem. Nocležníci ve vedlejších pokojích prý ten koncert motorové pily slyšeli také. No a další Vazoun, který dal okolí na vědomí, že je tu také, byl Šemba. Okolo čtvrté hodiny ranní se vzbudil s pocitem volání hladové lesní zvěře a šel nakrmit místní jeleny a laně. Ráno všem vysvětlil, že mu nějak nesedla závěrečná palačinka zapitá šampíčkem. Taková byla naše noc !!!

Druhý den ráno po snídani jsme se vydali na super sjezd do Děčína, před kterým jsme ještě zajeli na exkurzi k Vlčímu jezeru. Počasí bylo nádherné a logistika opět nezklamala. Po rychlostních rekordech zjistil náš logistik Hasič, že mu uchází přední kolo, čehož Číča v zápětí využil, viz fotogalerie. Po opravě jsme uháněli ideálním tempem směrem na Velké Březno, kde jsme v TIVOLI uhasili žízeň (někteří pivem, někteří nealko) Ještě ve Svádově byl logisticky zařízen vítající ceremoniál, který obstaral přelet speciální letky a pak už zbývalo jen asi 6 kiláků do poslední společné zastávky v Ústí nad Labem v Labské baště. Tady se většina Vazounů naobědvala a po něm se dva Vazouni Jarouš a Pája od expedice odpojili a jeli k domovu. Z ohlasů od pelotonu pokračujícího do Velkých Žernosek, kde byl oficiální konec, bylo zjištěno, že dalším zlatým hřebem výpravy bylo uvítání od malých plachetnic v Sebuzíně.

Hodnocení jedním slovem. VYJIMEČNÉ!!! Velká pochvala patří hlavnímu logistikovi Hasiči za zajištění, ubytování, stravy, letadel, plachetnic …, jen ty fotbalistky z DDR.

P.S. Další akcí je ORINOKO 2006 – účast nebude asi tak početná, ale zajisté to bude akce zdařená!!!

P.S. Na podzim jsou v plánu Jetřichovice – Standa má další pokus, uvidíme jak se k tomu postaví.