Jdi na obsah Jdi na menu

Cyklo výlet - Heřmanice v Podještědí

Vazouni brázdili podještědské cyklostezky ...miniKolo.JPG

miniKolo.JPG

 

HEŘMANICE V PODJEŠTĚDÍ – Lužické Hory

Termín: 22.-23.06.2013

Kdo: VINCA, MIMINKO, STANDA, LUĎA, MILÁNEK, MILAN, ŠEMBA,JIRKA OBHLÍDAL, PETR (ŠVÁRA ŠEMBOVA BRÁCHY)

Kam : 22.06.2013 – 63 km – cca 7 hodin

Heřmanice v P. - Mařenice – Horní Světlá – Luž – Dolní Světlá – Krompach - Hvozd – Na Šestce – Petrovice – Kněžice – Lemberk(zámek) – Zdislavská studánka – Jablonné v P. - Brniště – Lindava – Cvikov(křížová cesta) – Trávník – Mařenice – Heřmanice v P.

23.06.2013 – 39 km – cca 2,5 hodin

Heřmanice v P. - Jablonné v P. - Stráž p. R. - Noviny p. R. - Heřmanice v P.

Ubytování: www.českáhospoda.cz

Jak: Dodávka (mimčo), Milánek Fordem

Jedna z nádherných akcí, kde se spojilo všechno dobré dohromady – lidi, počasí, jídlo, trasa, logistika. Odjezd v 7:30 z lovo směrem do ltm – tam nabrání šemby, milana a jirky (samozřejmě přijel později, než bylo domluveno – vazounská klasika). Nicméně před osmou odjezd směr Heřmanice. Nezbytné kafíčko na pumpě u Nového Boru (příjemná obsluha), nakoupení zlevněných hliníkových lahví na vodu a odjezd. Počasí jasné občas obláček, příjemné teplo. Po příjezdu na ubikace – převlečení do vazounských stejnokrojů (Ludvo!!!) a vybalení strojového parku. Je s podivem, na čem všem a jakých značkách se dá absolvovat vazounská tour – Beníto, fuck mašín, kuba, aúúú thor – avšak vrcholem byl Luďův stroj zn. MINERVA (čti Merida), který se touto etapou nechvalně proslavil (viz později). Luďa dorazil od Liberce a Petr od domu v místě a po nezbytném čekání :)) vazounský peloton odstartoval – samozřejmě do kopce, jak jinak.

Jak je v místě a čase obvyklé přišel šemba, jako autor trasy, na nápad změnit a mírně prodloužit cestu se slouvy: „je škoda být v Lužických horách a nevyjet na nejvyšší vrchol Luž – není to daleko a je to jenom mírně do kopce“. Vazouni pod vlivem člena „A“ teamu a hezkého počasí vše odkývali. Ještě zbývalo dodat oblíbené „budeme na sebe čekat a nepojedeme rychle“.

Každopádně jsme vyrazili podél známého Ranče MALEVIL kde byla spatřena vysoká koncentrace aut zn. Mercedes, BMW a audi. Dále podél golfového hřiště jsme dorazili do Juliovky, kde již někteří hledali restauraci, avšak místní hospody otevírali až od 11:00, takže jsme pokračovali zmíněnou „zkratkou“ směrem na Horní světlou a s cílem na Luži (Lužické boudě). Nutno podotknout, že stoupání mělo takový sklon, že se zvedalo přední kolo. Nicméně jsme dorazili na tento místní Alp d´Huez a nastalo první občerstvení v místní Lužické boudě. Obsluha krásná a občerstvení (pivo, kofola) do nás zahučelo. Následovalo nezbytné focení a po krátkém oddychu čas k odjezdu. Hezkým sjezdem přes Dolní Světlou jsme se dostali zpět k Juliovce a odbočce na Krompach. Následovala poslední štace v hospodě na české straně, kde nás čekal oběd. Již na začátku pan vrchní prohlásil, že budeme čekat asi 30 -45 minut (což se bohatě vyplnilo) neboť všichni v hospodě – asi 10!!! lidí – si právě objednalo. Postupně jsme tedy hrdla svlažili Kozlem 11 a pak začalo pojídání – nejdříve polévky, pak hlavní jídla a to byla těžká zkouška pro vincu a jeho známou „trpělivost“, když dostal oběd jako poslední. Pan vrchní měl smysl pro humor a docela si vincu „vychutnal“ což byl pro nás zdroj vtípků.

Po zaplacení jsme vyrazili směr DDR a druhý z vrcholů etapy vrch Hvozd (německy Hochwald), který je vidět z dálky a je na něm umístěna rozhledna. Mírně nahoru a pak dolu až jsme se dostali k asfaltce vedoucí na vrchol. Přiznávám, že při pohledu na stoupání jsem hledal feratu v podobě ocelového lana neboť to připomínalo slavnou štreku na Triglav. Aby toho nebylo málo, na této úzké asfaltce byl provoz jak na Václavském náměstí a směrem nahoru se nás v protisměru snažili vytlačit z cesty postupně cyklisté, turistický vláček a nakonec jako třešnička na dortu autobus, který svou šíří zabral celou silničku. Nicméně na Vazouny nikdo nemá!!! Postupně se na vrchol vydrápali všichni a došlo na obligátní focení. Malé bloudění na další cestě znamenolo asi 20té vytažení mapy a po poradě s turisty jsme našli cestu dolů. To byla další třešnička (trošku moc ovoce šembo ne ?!) spočívající v pravděpodobně vyschlém potoku s velikými kameny a kořeny stromů – takže šup z kola a asi 1km po svých. Po zdolání tohoto úseku následoval nádherný sjezd lesem (Na Šestce) do Petrovic a tam po asfaltce přes Kněžice na zámek Lemberk. Krátký odpočinek (a Vincův spánek) a přes Zdislavovu studánku odjezd směrem Jablonné v

Podještědí – Brniště – Lindava – Cvikov. Nutno podotknout, že tempo se značně zrychlilo a jízda ve vláčku za šembou pokračovala až do obce Lindava. Zde rozhodnuto, že dáme pivko na fotbalovém hřišti, kde zrovnal probíhalo místní derbi mezi Lindavou a Postřelnou s výsledkem 2:1. Vazouni dali jedno ošetřené a rozložili se na travičce u hřiště ve stínu. Zajímavostí utkání bylo, že dle sdělení paní výčepní utkání probíhalo od rána (?!) a jeden fanoušek domácích celý zápas barvitě vyřvával pod vlivem popěvky oslavující domácí hrdiny. Jeho bohatá slovní zásoba hravě přebila číčův oblíbený Baníček. Zde málem došlo na revoltu vazounů proti hlavnímu plánovači trasy (šembovi). Padl návrh na vynechání křížové cesty na vrchol nad Cvikovem, což by ulevilo již mírně opotřebovaným vazounským nohoum, zádům, kolům...... . Toto bylo příčinou dějinné události – a to použití sprostých slov z úst šembi!!!! - a tím pádem ke smetení tohoto návrhu hodněhluboko pod stůl. Šemba to prostě psychologicky umí a měl to vystudovat s Janou. :). No zkrátka jsme z Lindavi dorazili do Cvikova a podél plicního rehabilitačního střediska se vydrápali podél asi 12ti zastavení Ježíšova na vrchol – někteří tlačili kola což není důstojné vazounů, ale je to tak(standa). Na vrcholu jsme se ani nerozkoukali, protože komáři řádili jak střízliví a tak jsme vyrazili po modré dolů – to spočívalo k projetí asi 1,5m vysoké trávy, kopřivami a křovým. Zde došlo k úhonu Luďovo kolo MINERVA neboť to drželi pohromadě pavučiny a pavouci, které Luďa touto cestou potrhal a ztratil a tím došlo k narušení celistvosti jeho řetězu a středu kola (toho jsme si všimli až v Lovo). Tak jsme na něj počkali v Mařenicích v hospodě, kde došlo na nezbytná pivečka a topinky s masovou směsí. „Pes záchranář“ Milan za pomoci Mimčova opravářského bazmeku hravě opravil Luďův řetěz jeho zkrácením o 2 články. Pak již následoval poklidný sjezd na ubikaci.

Ubytování spočívalo v krásné budově Česká Hospoda vybavené bowllingem, tenisovým kurtem, zahradním posezením a hlavně – dobrou kuchyní. Pokoje byly 2-3 lůžkové s televizí a vlastním soc. Zař. - u některých pokojů v jiné místnosti na chodbě. To celé za cca 400,-/noc/osoba i se snídaní. Takže po umytí, vyvonění a převléknutí jsme zasedli na zahrádku kde došlo na debužírování – pivečko, presso, alžír, vídeň, argentinský stejk, hranole, kapsy, palačinky, zmrzlinový pohár..... Samozřejmě došlo na vážné Vazounské debaty a vzpomínání (číča se určitě nemohl dobře vyspat). Posléze Luďa odjuchal za dětmi do Liberce na turnaj a zbylí vazouni se odebrali na sledování 2.poločasu FIFA CUPU Brazílie – Itálie. Následovala hra zvaná Bowlling. Píši to takto, neboť někteří jedinci – šemba – nepochopili účel a cíl této hry. Po hození asi 15 žlábků dosáhl na svůj vrchol 66 bodů!! To Milan nedal nikomu šanci a se svými 157 body řádně znechutil vůli ostatních vazounů na pokračování. Tuto hru jsme již dohrávali za polospánku, protože sluníčko a profil trati vykonali své. Za poznamenání stojí, že nedošlo poprvé v historii vazounů na panáčky a trochu jsme Milanovi zkazili večer. Myslím, že pokud by byl číča tak to tak lehce neskončí. Někteří Vazouni ještě mírně debatovali na pokoji a vše se v časných raních hodinách rozpustilo.

Druhý den v 08:45 švédský stůl – míchaná vajíčka s uzeninou, salámy, síry, jogurt, musli, kafíčko, džus atd. Rozhodnuto navštívit ostatky sv. Zdislavy z Lemberka v kostele na náměstí v Jablonném v P. . Na místě právě začínala mše svatá, takže návštěva chrámu páně byla krátká, vazouni zevlovali před kostelem a probítrali některé krásné věřící a samozřejmě debatovali o úloze církve (především negativní) v dějinách lidstva. Dále rozhodnuto navštívit vyhlášenou zmrzlinárnu ve Stráži pod Ralskem, takže ve vláčku za šembou úprk přes vesničky do Stráže. Tam u jezera opravdu obrovský výběr více jak 50 druhů zmrzlin – špagetová, uzené maso, fernetová, slivovice, ovocné...... . Po zmrzlině a kafíčku nenásilně navrhnuto podívat se na průrvu na řece Ploučnici v Novinách pod R. Tuto průrvu v létě loňského roku vazouni sjížděli na lodích na tradiční vodě, ale ne všichni se toho zúčastnili. Takže do sedel a hurá na místo. Po rekognoskaci terénu a obhlídce následoval už opravdu návrat na základnu, přestože šemba zkoušel nahodit udičku typu Mimoň, Zákupy apod. To však již nebylo odsouhlaseno. Po příjezdu na místo – vysprchování, převléknutí a na zahrádce ještě kofola a pívečko a pak odjezd k rodinám.

Zvláštní poděkování patří šembovi za bowling a logistiku, mimčovi za dodávku a její kočírung a vincovi za trpělivost.....

 

Náhledy fotografií ze složky HEŘMANICE - CYKLO V PODJEŠTĚDÍ

Portrét

Statistiky

Online: 9
Celkem: 917449
Měsíc: 9377
Den: 324