Jdi na obsah Jdi na menu

Retro Doksy

miniKolo.JPG

Podzim bez víkendové cykloakce Vazounů, by byl jak hokej bez puku, a jelikož tohle nemůžou Vazouni dopustit, podnikli během víkendu 24. - 25. 9. 2016 cykloakci RETRO DOKSY 2016....

miniKolo.JPG

Podzim bez víkendové cykloakce Vazounů, by byl jak hokej bez puku, a jelikož tohle nemůžou Vazouni dopustit, podnikli během víkendu 24. - 25. 9. 2016 cykloakci RETRO DOKSY 2016.

Když retro, tak se vším všudy. S plnou bagáží na zádech, což si pochvaloval především Šemba, jsme se sešli v sobotu po obědě na autobusáku v Litoměřicích. Už první plánovaná zastávka ve Vrutici má svůj příběh, než jsme se do Vrutice dostali, prohnali jsme se kolem království Vazouna Miminka v Encovanech, a pak to začalo, těsně před Vruticí nás žíznivý Standa zavedl k nějaké místní rujně, kde končila cesta – klasika. Když už jsme se konečně do Vrutice dostali, zjistili jsme, že místní hospoda má do čtvrté hodiny odpolední zavřeno. No co, už nám šla huba kolem a tak jsme se vydali do vesničky Vědlice, kde naštěstí osvěžovna fungovala. Jeden zlatý mok, nějaká ta moudra a hurá do kopce směr Julčín. Odtud jsme to valili na Dubou, kde v místní restauraci dali někteří poctivou odpolední svačinu, ale zato všichni se posílili pivkem. Z Dubé to byl už kousek do Doks. Skoro bych zapomněl, že cestou jsme si střihli technickou pasáž přes nějakou rozkopanou silnici – super, nádhera, fantazie. Možná si někteří říkáte, Vazouni jsou v Doksech, pro tento den je hotovo. Ale kdepak!!!  Náš cíl byl ještě daleko a bylo třeba splnit několik povinností. Nejprve otestovat kvalitu žateckého piva u pláž - dobré bylo - a pak tradiční koupačka u přístaviště Pod Šroubeným. Pak jsme se zahřáli zbytek medového Jima Beama – už přes den moc moc chutnal. No ale už se začínalo smrákat, a tak byl nejvyšší čas dokončit okruh okolo Mácháče. Okolo sedmé večer jsme se dostali do hotelu Bezděz, kde jsme byli ubytovaní. K našemu překvapení se tam konala nějaká balkánská svatba, naštěstí klidná. Personál nám k večernímu posezení nabídl místo pouze na zahrádce a tak jsme se vzhledem k počasí a našemu věku rozhodli navštívit nějakou místní vývařovnu. Usadili jsme se v hotelu Grand, zvenčí za zenitem, uvnitř nepovedená rekonstrukce ve stylu libereckého Babylonu. Ale co, vařili výtečně, což už se nedá říct o pivu. Tak bídnou plzničku snad už nikde pít nebudeme. Při návštěvě tohoto panoptika jsme stihli probrat téma č. 1, kterým byly nové vazounské cyklodresy – schváleno – uvidíme, jak se bude projekt vyvíjet dál. Po večeři jsme se přesunuli na nějaké lepší pití. Pravdou je, že jsme byli všichni významně unavení a žádná hitparáda to ze začátku nebyla. Standa s Jaroušem byli strááášně moc unavení (nebo že by měli důležitou chvilku???), tak se od stolu vytratili na hotel. Zbývajících 9 Vazounů kousali pivo, malinovku, kafe, víno, kolu atd. – v tu dobu to byl boj. Až chvilku před půlnocí se v Číčovi probudil démon a už to začalo. Všudypřítomný sekundant Šemba, nezdolatelný Milan, nenápadný Milánek a zkušený Miminko drželi s Číčou krok. Hoblik, Štoček, Vinca a Pája beznadějně vláli na chvostu pelotonu. První sérii medové slivovice, jestli si dobře pamatuju, dali všichni, ale pak to vypuklo. SEMAFÓR, nikoliv divadlo a Jirka Suchý, ale vaječňák zabitej šlehačkou, griotka a na vrch zelená. V tu dobu byl Číča v úniku a všechny drinky zdobil šlehačkou, k překvapení všech i červené víno, však naše fotogalerie je důkazem. Pak se démon pomalu vytratil a my se uchýlili na ubikaci s vidinou zhlédnout semifinále světového poháru Kanada – Evropa. Celý zápas nedal nikdo.

Ráno u snídaně byli všichni podle očekávání včas a čilí, což nám umožnilo vyrazit podle plánu. Cesta k našim milovaným lepším polovičkám byla úžasná – z Doks, přes Staré Splavy, Zahrádky se zastávkou na pivo a jídlo v Holanech. To bylo poledne a už nás začínalo sluníčko prohřívat a některé, že jo Pájo, i dost zahřívat. Tenhle Vazoun sušil dres na každé zastávce, o přilbě ani nemluvě. Následovala parádní jízda Husí cestou do Skalky, kde jsme opět doplnili energii. Ovšem trasa ze Skalky do Úštěku pod zříceninou hradu Helfenburk byla jedinečná, úžasně technická pasáž, pořád z mírného kopce, neměla chybu. V Úštěku jsme se rozdělili k domovům, Jarouš, Šemba a Pája se vydali směr Ústí a Litoměřice (přes Lovečkovice, takže kopce) a zbytek Vazounů jeli směr Nučnice, Litoměřice, Lovosice a Louny.

RETRO akce byla celkově jedinečná, počasí vyšlo fantasticky, trasa byla vynikající (díky Milane), ubytování i snídaně dobrá a nálada jako vždy VAZOUNSKÁ. 

 

Náhledy fotografií ze složky DOKSY RETRO